Dopis přátelům

2. září 2010

Milí přátelé!

Uplynulého 11. července, na svátek svatého Benedikta, zvláštní časovou souběžností poprvé od založení kláštera, přijali hábit dva bratři, bratr M.-Félix v Sept Fons a bratr M.-Sylván v Novém Dvoře. Kdyby nám Bůh neposlal tolik mladých, neodvážili bychom se žádat o peníze. Ale tato povolání představují odpovědnost, kterou nemůžeme nést sami. Již teď Vám děkuji, spoléhám na Vás. Někdy se naši přátelé omlouvají, že není v jejich možnostech dále vypomáhat. Jestliže je to i Váš případ, potom prosíme, abyste nás nesli ve svých modlitbách a když dostáváte od nás zprávy, abyste s námi sdíleli naši naději. V tomto dopise naleznete informace i o našich stavebních pracech. Neváhejte napsat, jestliže si přejete dozvědět se o nich více. Tyto informace jsme Vám dlužni.

Někteří z Vás mají starost, zda dopisy, které Vám zasíláme, nestojí příliš mnoho. Protože si většinu práce zastaneme sami, náklady (tisk, známky atd.) nepředstavují ani 2 % darů, které dostáváme. Nestojí naše vztahy za tu cenu?

Poté, co Mgr. Guy Gaucher dával duchovní cvičení v Sept-Fons v roce 2008, přijel na počátku roku i k nám. Emeritní biskup z Lisieux a karmelitán, člen skupiny, která vypracovala kritickou edici sebraných spisů u příležitosti stoletého výročí svatou Terezie od Dítěte Ježíše (a od Svaté Tváře, jak sám dodává). Je jejím předním znalcem. Nadto má smysl pro humor, což přináší svěžest jeho přednáškám. Relikvie svaté Terezie navštívily Sept Fons v roce 1997, když jsme připravovali fundaci. Vyptal jsem se na možnost jejich návštěvy v Novém Dvoře. Podobná výsada obvykle vyžaduje schválení biskupskou konferencí. Měli bychom rušit nového pražského arcibiskupa, Mons. Duku, pro takovou maličkost? Nicméně naskytlo se řešení. V červnu byly relikvie na Ukrajině. Otec Augustin je teprve nedlouho třetím představeným v Novém Dvoře, aby pomáhal převorovi. Udělal vše, co mohl, a vše se nakonec zdařilo. Poté co v autě bratří karmelitánů relikviář projel Polskem, byl přivezen 13. června na diskrétní návštěvu. Za zvuků zvonů jsme jej doprovodili v procesí až do kostela. Následující den, po slavnostní mši svaté, které se zúčastnili i naši sousedé premonstráti, jsme jej pronesli klášterem, zvláště mou kanceláří, noviciátem, a všemi strategickými místy! Pak jsme jej donesli zpět k vozidlu, prošli jsme, za zpěvu litanií a modlitby žalmů, domem pro hosty. Bratři karmelitáni se pak vydali do Lille. Apoštolové léčili nemocné kontaktem se svým samotným stínem. Křesťanská víra nám nabízí jít k Bohu tělem i duší, aniž bychom oddělovali duchovní od tělesného. Takto jsou ostatky veliké světice trochu jako návštěva sestry, přítelkyně, která je vzorem pro řeholní život.

Toto léto je náš dům pro hosty stále plný. S našimi hosty se mísí turisté. Přicházejí do kostela v nepříliš uctivém oblečení, rozhlédnou se kolem, zůstanou několik minut, poté odejdou a nechají dveře dokořán. Důstojnost bohoslužby není slučitelná s takovým chováním. Jsme tedy nuceni „filtrovat“ přístup do kostela. Pokud se nás chystáte navštívit, ať už sami nebo ve skupině, neváhejte nám dát vědět předem. Dům pro hosty není veliký a je rezervován především pro kněze, řeholníky a ty, kteří přijíždějí kvůli duchovnímu ústraní. Jestliže si budete přát u nás strávit nějaký čas, je možné, že bude nutné Vás ubytovat v blízkém okolí. V takovém případě děkujeme za pochopení.

Otec opat ze Sept Fons přijel na konci července na pravidelnou vizitaci. Několik týdnů předtím Otec učitel s námi strávil jeden týden, aby se setkal s bratry, pronesl přednášky a měl opakování v noviciátě. Jedno odpoledne jsme společně procházeli lesy, které obklopují Nový Dvůr. Bylo to v čase senoseče – hluk traktoru a zvuk motorové pily v dálce oznamovaly, že bratři jsou v plné práci. Mluvili jsme o nich. Rozhovor se stočil na naše blízké, kteří čelí jeden nemoci, druhý náhlému úmrtí v rodině, jiní zase nelehkým vztahům v rodině. Řekl jsem mu : „Život je krutý.“ – „Ne, je obtížný.“, odpověděl. Takové umění stavět se těžkostem čelem a hledět na ně s důvěrou, to je celý on. Každý čelí svému dílu obtíží a stává se, že jsou tíživé. Mladí jsou někdy těchto břemen ušetřeni – čím dál tím méně – ale s přicházející dospělostí a hlavně s přibývajícím věkem, každý nese skryté těžkosti, o nichž ví často jen on sám. Naše modlitba je má doprovázet a podporovat. Především nehleďme nostalgicky zpět. „Ráj není za námi, napsal Henri Pourrat, jako nějaký krásný přešlý sen. Je před námi a je úkolem, který máme naplnit.“

Ještě jednou děkujeme, že nám pomáháte nést naši zodpovědnost,
počítejte s naší modlitbou,
Bratr M.-Samuel, převor




Únor 2015
2. září 2014
Podzim 2013
5. července 2013
10. března 2013
Několik týdnů před Vánocemi 2012
2. září 2012
Letnice 2012
11. ledna 2012
30. září 2011, Svátek svatého Jeronýma
1. května 2011
Květen 2010
29. ledna 2010
Letnice 2009
Únor 2009
Květen 2008
2. února 2008
2. září 2007
5. července 2007
2. září 2006
25. března 2006
2. února 2006
2. září 2005